zamestnavate-lidi-s-postizenim-musite-zaplatit-vsechny-dane-a-odvody - QUICK7.cz | Ekonomika | Právo | Politika | Zdraví | Zábava | Vzdělávání

reklama
Počasí    Ekonomika    Právo    Politika    Zdraví    Zábava    Vzdělávání    ČASOPIS
Přejít na obsah
Zaměstnáváte lidi s postižením?
Dejte si pozor na konec čtvrtletí.



Firmám zaměstnávajícím lidi se zdravotním postižením přináší každý konec čtvrtletí riziko, že nedostanou příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na úhradu jejich platů, mezd a dalších nákladů spojených s jejich zaměstnáváním.
reklama
reklama

Pokud totiž z jakéhokoli důvodu nestihnout zaplatit všechny povinné daně a odvody tak, aby byly nejpozději poslední kalendářní den čtvrtletí připsány na příslušné bankovní účty, nesplní jednu z podmínek pro získání příspěvku.

Zaměstnavatelé, kteří s krajskou pobočkou Úřadu  práce ČR (dále také „úřad práce“) uzavřou dohodu o zaměstnávání osob se zdravotním postižením, mohou každého čtvrt roku žádat o příspěvek na částečnou úhradu vynaložených platů, mezd a dalších nákladů spojených se zaměstnáváním lidí s postižením. Příspěvek pokryje 75 % skutečně vynaložených prostředků, na osobu obdrží zaměstnavatel maximálně  12 000 Kč. O příspěvek žádá zaměstnavatel  zpětně za právě uplynulé čtvrtletí a jednou z podmínek jeho přiznání je prokázání bezdlužnosti k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí.





zdroj: Veřejný ochránce práv



Stává se, že i zaměstnavatelé, kteří řadu let zaměstnávají lidi s postižením, vždy plnili své povinnosti a  úřad práce jim příspěvek  pravidelně poskytoval, z neočekávaných a vážných důvodů jedno čtvrtletí nezaplatili povinné odvody včas. K těmto případům dochází nejčastěji na konci roku v důsledku několika nepracovních dnů spojených s vánočními svátky. Veškeré uhrazené platby sice odeslané včas nebyly připsány 31. 12., ale až nejbližší  pracovní den, tj. 2. 1. Z pohledu zákona však zaměstnavatelé nesplnili podmínku bezdlužnosti k poslednímu dni čtvrtletí. Stejné riziko představuje každý konec čtvrtletí.

Situaci v některých případech lze napravit a podmínku bezdlužnosti splnit. Pokud nedoplatek nepřesahuje 10 000 Kč, má ještě zaměstnavatel možnost „dlužnou“ částku uhradit do 15 dnů od konce kalendářního čtvrtletí, případně do 5 pracovních dnů od dne, kdy se od úřadu práce o nedoplatcích dozvěděl. Jestliže je ale nedoplatek vyšší než 10 000 Kč, i kdyby ho zaměstnavatel uhradil v dodatečném termínu, podmínku bezdlužnosti nesplnil.  Jedinou nepatrnou naději poskytuje  žádost o odstranění tvrdosti zákona, o které rozhoduje ministerstvo  práce a sociálních věcí. Zákon o zaměstnanosti  spojuje prominutí podmínky bezdlužnosti s výjimečností případu zvláštního zřetele hodného a na vyhovění žádosti nestanoví právní nárok. Ze zkušeností ombudsmanky vyplývá, že ministerstvo posuzuje odůvodnění zaměstnavatelů, proč podmínku bezdlužnosti nesplnili, velice přísně a  žádostem spíše nevyhoví.



ilustrační zdroj: pixabay.com



Přísnost v daňových věcech je namístě a chápu argument ministerstva, že zaměstnavatelé své povinnosti musí znát a plnit. Dovedu si ale představit, že by některá odůvodnění zaměstnavatelů mohla být uznána, zejména s přihlédnutím k tomu, že nejde o dlužníky, protože všechny platby byly včas odvedeny, jen byly na účty připsány třeba jen o den později,“ domnívá se ombudsmanka. Za dané situace doporučuje  zaměstnavatelům, kteří o příspěvek úřad práce chtějí žádat: „Dejte si pozor na blížící se konec čtvrtletí a odveďte všechny platby včas, jinak příspěvek nemusíte dostat.

Zaměstnavatelé poskytující zaměstnání lidem s postižením přitom obvykle nepatří k velkým společnostem s vysokým ziskem, takže v důsledku drobné chyby se mohou dostat do složité finanční situace hrozící platební neschopností, což nakonec dopadne  i na zaměstnávání lidí s postižením.

Ombudsmance jsou známy případy, kdy zaměstnavatel například platby odvedl včas, ale jeho účetní je poslala na nesprávné  účty. Jinému zaměstnavateli  na konci čtvrtletí onemocněl účetní, a i když si okamžitě najal externího, při předávání účetní agendy došlo k dvoudenní prodlevě v platbě. Ani takovéto důvody nebývají ministerstvem uznány jako výjimečné případy hodné zvláštního zřetele. Odvody byly navíc vždy uhrazeny, takže nevznikl žádný dluh, přesto zaměstnavatelé potřebný příspěvek nedostali.

zdroj: Veřejný ochránce práv

reklama


vloženo: 17.09.2019,  poslední aktualizace stránky: 17.09.2019





QUICK7       Kontakty       Reklama       Tiskové zprávy       Informace pro návštěvníky webu
Návrat na obsah